• Version
• Download 165
• File Size 2.57 MB
• File Count 1
• Create Date August 26, 2022
• Last Updated August 26, 2022

DISSERTATION- ZÁVISLOST NA JÍDLE, PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY A BMI V SOUVISLOSTI S VYBRANÝMI PSYCHOLOGICKÝMI FENOMÉNY U ČESKÝCH ADOLESCENTŮ

Tato studie vyplňuje mezeru ve výzkumu závislosti na jídle v období dospívání. Mezi cíle studie patřilo zmapování závislosti na jídle a BMI u českých adolescentů a analýza vztahů s dalšími proměnnými (poruchy příjmu potravy, bažení po jídle, impulzivita) a porovnání výsledků v rámci reprezentativního a klinického souboru. V rámci výzkumné studie jsme adaptovali do češtiny psychodiagnostické metody zaměřené na výzkum závislosti na jídle (mYFAS 2.0, α = 0,83), poruch příjmu potravy (EDE-Q8, α = 0,75) a bažení po jídle (FCQ-T-r, α = 0,92), impulzivita byla měřena českou metodou SIDS (α = 0,74). Test-retest reliabilita při opakovaném testování byla pro mYFAS 2.0 r = 0,56, pro EDE-Q8 r = 0,78, pro FCQ-T-r r = 0,67 a pro SIDS r = 0,70.
„Face to face“ výzkum metodou tužka-papír byl realizován mezi adolescenty ve věku 11–19 let navštěvující základní a střední školy a adolescenty, kteří byli kvůli nadváze/obezitě na léčebných pobytech. Prevalence závislosti na jídle v reprezentativním souboru českých adolescentů (N = 4409) byla 4,69 % s vyšší prevalencí u dívek (7,2 % vs. 1,6 %), zatímco v klinickém souboru byla prevalence 9,17 %, s vyšší prevalencí u dívek (14,55 % vs. 3,70 %).
Explorační faktorová analýza a kvalitativní posouzení scree plotu mYFAS i FCQ-T-r odhalily jeden faktor. Výsledky hierarchické logistické regrese závislosti na jídle vysvětlily 66 % variability proměnné závislost na jídle.
Skupiny BMI reprezentativním se signifikantně lišily v závislosti na jídle, poruchách příjmu potravy, p < 0,001), skupiny BMI se nelišily v impulzivitě a bažení po jídle. Skupiny dle závislosti na jídle se lišily v poruchách příjmu potravy, impulzivitě i v bažení po jídle (p < 0,001)
Závislost na jídle, BMI, poruchy příjmu potravy a impulzivitě měly vyšší prevalenci v klinické skupině. Rozdíl mezi reprezentativním a klinickým souborem nebyl nalezen v rámci bažení po jídle.

Attached Files