Se změnou životního stylu a bezprecedentním vývojem v historii lidstva se mění také problémy, se kterými se lidé potýkají. Spolu s dramatickou změnou jídelního prostředí můžeme mezi tyto problémy zařadit i problematickou konzumaci jídla. Konzumace jídla už není spojena s pouhou fyziologickou potřebou energie, kdy organismus potřebuje utišit hlad a přežít. V současné době, pro niž jsou charakteristické stále zvyšující se nároky, se jídlo často stává copingovou strategií. Jídlo slouží k vypořádání se s nároky života, ke zklidnění, ke zmírnění emočního napětí, smutku, naštvání, nervozity. Děti i dospívající jsou naučeni jídlem řešit nepohodu, kompenzovat negativní pocity a bolest (např. dětské úrazy, které jsou kompenzovány potravinami obsahujícími vysoký podíl cukru, přejídání způsobené stresem ve škole). Navíc v současné době existuje nepřeberné množství různých přístupů ke stravování, jídlo je všude dostupné, a zároveň jsou dospívající obklopeni kultem štíhlosti. Proto je pro ně těžké vytvořit si zdravý vztah k jídlu a ke svému tělu. Přitom právě adolescence je významnou etapou v utváření osobnosti každého člověka. Jedná se o období experimentování, utváření hodnot, nalézání nových vzorů, přijetí vlastních změn a zaujetí pozice a role ve společnosti a vytváření přístupu k životu a k sobě samému. Součástí utváření jedincovy identity je také utváření vztahu ke svému tělu a vztahu k jídlu.

Nadměrná konzumace jídla, hlavně cukru, soli, tuků a jejich spojení s obezitou jsou témata, o která rapidně roste zájem ze strany WHO i politiků. Česká republika patří k zemím s největší prevalencí obezity v Evropě (ČSÚ, 2014).

Vzhledem k tíživé situaci ohledně rozmachu obezity je stále častěji předmětem diskuzí její souvislost se závislostí na jídle. Existuje mnoho paralel mezi obezitou, přejídáním, a závislostí. Jídlo je primární odměnou a ukazuje se, že závislost na jídle působí na neurobiologické okruhy (systém odměny) stejným způsobem jako závislost na psychoaktivních látkách. Závislost na jídle je postulována jako jedna z možných příčin epidemie obezity.

Z výše uvedených důvodů realizujeme projekt, který se zaměřuje na prozkoumání vztahu k jídlu a s nimi spojené psychologické proměnné (sebepřijetí, impulzivita,…) u českých dospívajících ve věku 11-18 let (N=4000). Během studie budou ze zahraničí převedeny vybrané metody k diagnostice závislosti na jídle, bažení po jídle a sebepřijetí. Do výzkumu budou také zapojeni dospívající, kteří trpí obezitou nebo nadváhou (N=50) a jsou z tohoto důvodu léčeni.

Jedním z cílů práce je také odlišit koncept závislosti na jídle od dalších forem patologického vztahu k jídlu a přispět tak k vytvoření specifických, a tedy účinnějších způsobů léčby. Závislost na jídle je komplexní problém a náš výzkum je prvním krokem k jeho analýze v České republice. Hlubší porozumění tomuto fenoménu by mohlo vést k vytvoření účinné prevence.

Celosvětově je u 36,9 % mužů a u 38,0 % žen diagnostikována obezita nebo nadváha (Ng, et al., 2014), což je alarmující stav. Dle některých zdrojů (Kollerová, 2016) má nadváhu či obezitu až 55 % Čechů. Z mnoha zdrojů se dozvídáme, že v západním světě trpí nadváhou a obezitou také vysoký a stále rostoucí počet dětí a dospívajících, tato čísla jsou vždy doplněna výčtem nemocí, které obezitu doprovází. Příčina dětské a adolescentní obezity může být v nedostatku pohybu a nezdravém stravování rodiny, u některých ale může mít nadměrný příjem jídla hlubší příčinu v jejich psychice, například právě v sebepřijetí.

Vztah k jídlu se na první pohled nejeví jako život ohrožující, proto ho většina lidí opomíjí, přesto se jedná o oblast, která často významně snižuje kvalitu života. Jedinec může velké množství času věnovat přemýšlení o své váze, je nespokojený s vlastním tělem, je zaneprázdněn neustálými myšlenkami na jídlo a jeho vztahy s ostatními mohou být narušeny předsudky spojenými s obezitou. Řada těchto příznaků je na první pohled nenápadná, proto si mnoho lidí vůbec neuvědomí, že právě jídlo jim může způsobovat problémy.

Závislost na jídle nelze zcela izolovat od poruch příjmu potravy, přestože se v některých projevech překrývají, v jiných jsou velmi odlišné a k těmto rozdílným diagnózám je potřeba odlišného přístupu. V diagnostickém manuálu DSM 5 můžeme kromě poruch příjmu potravy, jako jsou anorexie nebo bulimie, najít další diagnózu – záchvatovité přejídání (binge eating). Diagnostika závislosti na jídle může mít blízko k diagnostice záchvatovitého přejídání, proto jedním z našich cílů je odlišit diagnózu záchvatovitého přejídání od konceptu závislosti na jídle a přispět tak ke zkoumání a poznávání tohoto fenoménu.

Řada současných západních autorů (Gearhardt et al., 2011; Schulte, Avena, & Gearhardt, 2015) je přesvědčena o tom, že člověk může mít k jídlu vztah, který lze označit za závislost. Diagnostika závislosti na jídle je komplikovaná, protože v českém prostředí neexistuje kvalitní nástroj. Naším cílem je převod nejpoužívanějšího nástroje pro diagnostiku závislosti na jídle (Yale Food Addiction Scale) a následné zmapování patologického vztahu k jídlu u českých dospívajících ve věkovém rozmezí 11 až 18 let. Studie bude realizována na 2 000 respondentech se zastoupením všech krajů ČR tak, aby byl podaný reprezentativní screening. Klinickou skupinu budou tvořit dospívající, kteří jsou hospitalizováni v léčebnách na léčbu obezity.

Dětská a adolescentní obezita – Obezita je jedním z nejvážnějších problémů veřejného zdraví a její léčba je problematická. Nemoci spojené s obezitou jsou po kouření druhou nejčastější příčinou úmrtí z těch, kterým je možné předcházet. Obezita zvyšuje riziko vzniku řady onemocnění: zvýšeného krevního tlaku a nemocí srdce a cév, cukrovky, dny či onemocnění kloubů a páteře. Souvisí také s množstvím psychických a psychosociálních problémů (Kunešová, 2006).

Výsledky výzkumů dětské a adolescentní obezity jsou nejednoznačné, avšak všechny vykazují rostoucí tendenci a vysokou prevalenci. Dle Světové zdravotnické organizace se za posledních 20 let podíl obézních dětí a adolescentů ztrojnásobil. Hlavní příčinou je nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie, skladba jídelníčku, životní styl rodiny. Výskyt nadměrné hmotnosti v dětství zvyšuje riziko obezity v dospělosti, a to se všemi souvisejícími negativními důsledky (Onis et al., 2007).

Závislost na jídle – Konstrukt závislosti na jídle předpokládá, že náchylnější jedinci mohou ve vztahu k jídlu zakoušet reakci podobnou závislosti, stejně jako je tomu u drog (Schulte, Potenza, & Gearhardt, 2017; Ahmed et al., 2013; Gearhardt, Corbin & Brownell, 2009). Přestože je kontroverzním tématem, zda je vhodné kategorizovat jídlo, které všichni potřebujeme, abychom přežili, jako drogu (Liu, von Deneen, Kobeissy, & Gold, 2010), existuje široký přesah mezi chemickými látkami a behaviorální závislostí včetně fenomenologických, terapeutických, genetických a neurobiologických aspektů, které souvislost mezi přejídáním, abúzem návykových látek a behaviorální závislostí podporují (Albayrak, Woelfle, & Hebebrand, 2012).

Podle Gearhardt (2009) někteří lidé ztrácí kontrolu nad tím, kolik jídla zkonzumují, trpí opakovanými pokusy snížit svůj příjem a nejsou schopni abstinovat od konkrétních druhů jídla. Také Schulte, Potenza, & Gearhardt (2017) tvrdí, že závislost na jídle naplňuje diagnostická kritéria pro závislost (například neschopnost přestat, ztrátu kontroly) a vidí ji jako podobnou jiným závislostem, například na alkoholu nebo drogách.

Závislost na jídle je podporována nejen klinickou zkušeností, ale také výzkumem na zvířatech a rozvíjejícím se výzkumem na lidech (Peeke, 2012), výzkumem používajícím zobrazovací metody k monitorování aktivity mozku (Volkow & Wise, 2005). Mezi biologické proměnné řadíme rozdílné fungování dopaminového systému v mozku, reakce na změny krevního cukru a bažení (cravingy), které jsou biologicky podloženy. Zásadní vliv má také environmentální a kulturní prostředí.

Bažení po jídle – Marinov (2012) uvádí, že existuje podstatný rozdíl mezi patologickým bažením a běžnou chutí na nějakou pochutinu. Při bažení po jídle se aktivují jiné, vývojově starší, části mozku než při obyčejné chuti na jídlo. Proto člověk není schopen kontrolovat příjem jídla. Ačkoliv termín závislost na jídle sice a priori nerozlišuje, které jídlo by mohlo být spojováno s chováním podobným závislosti, vědci předpokládají, že jídla s velkým množstvím přidaného tuku a rafinovaných sacharidů (bílá mouka nebo cukr) mohou aktivovat systém odměny způsobem podobným drogám, a tak u náchylnějších jedinců způsobovat problematické jídelní chování srovnatelné se závislostí (Gearhardt et al., 2011; Schulte, Avena, & Gearhardt, 2015).

Závislost na jídle a obezita – Skupina lidí s obezitou a nadváhou není homogenní, jelikož obezita je komplexní onemocnění, na jejím vzniku se může podílet řada faktorů od zdravotních, dědičných, enviromentálních až po slabou vůli a špatné stravovací návyky. Ačkoliv zřejmě nejzřetelnějším dopadem závislosti na jídle je nadváha nebo obezita, jen někteří obézní vykazují znaky závislosti na jídle a bažení po jídle (Volkow & Wise, 2005). Hainer et al. (2006) dodává, že jen asi u 1/4 obézních lidí lze diagnostikovat projevy závislosti na jídle. Další výzkum (Meule, Heckel, Jurowich, Vögele, & Kübler, 2014) zase poukazuje na 40% prevalenci závislosti na jídle u obézních. Neplatí tedy, že každý obézní člověk zároveň trpí závislostí na jídle, u některých jedinců ale tato závislost může být příčinou obezity a bránit tak snížení hmotnosti (Burmeister et al., 2013). Výzkum zobrazování mozku ukázal, že mozek obézních lidí vykazuje podobnosti s mozkem lidí závislých na drogách (Conner, 2013). Ne každá léčba závislosti vyžaduje absolutní abstinenci. Jídlo vyžaduje kontrolované užívání (Schulte, Avena, & Gearhardt, 2015). Conner (2013) přiznává, že může být těžší překonat závislost na jídle než na drogách a že závislost na jídle je stejně reálná jako závislost na drogách či alkoholu.

Cíle výzkumného projektu

Hlavním cílem výzkumného projektu je zmapovat stravovací návyky, vztah k jídlu, prevalenci nadváhy a obezity a s nimi spojené psychologické proměnné. Výzkumný soubor bude tvořit reprezentativní vzorek české populace adolescentů. Dalším cílem je také prozkoumat koncept závislosti na jídle a záchvatovitého přejídání u českých adolescentů. Studie rovněž poskytne výsledky týkající se porovnání osobnostních proměnných u dospívajících, kteří jsou léčeni pro obezitu, a jejich vrstevníků s běžnou váhou.

Mezi dílčí cíle studie patří:

1. Zmapování současného stravovacího chování dospívajících v České republice (například: jaké jídlo a nápoje konzumují, v jakém množství a při jakých příležitostech).
2. Prozkoumání obezity, nadváhy a souvisejících psychologických proměnných (například: sebepřijetí, impulzivita).
3. Zjistit souvislost závislosti na jídle s vybranými psychologickými charakteristikami u dospívajících v ČR a odlišit ji od jiných forem patologického vztahu k jídlu
4. Nalezení vztahu mezi závislostí na jídle a nadváhou/obezitou.
5. Standardizace metod – převod metod ze zahraničí a jejich standardizace v českém prostředí (Modified Yale Food Addction Scale 2.0, Food craving questionnaire)

Výzkumné otázky

1. Odlišují se dospívající s nadváhou a obezitou od dospívajících s normální váhou v sociodemografických proměnných a ve způsobu stravování?
2. Vykazují dospívající s obezitou a nadváhou diagnostická kritéria pro závislost na jídle?
3. Odlišuje se koncept závislosti na jídle od jiných typů poruch příjmu potravy?
4. Souvisí úroveň sebepřijetí a impulzivity se závislostí na jídle?

Základní a výběrový soubor

Základním souborem budou dospívající ve věku 11 až 18 let z celé České republiky. V první fázi výzkumu byla sestavena testová baterie a provedeno pilotní testování na jedné vybrané střední škole.

Finální (ostré) dotazníkové šetření je realizováno na dvou skupinách

1. klinické skupině dospívajících léčících se s obezitou v léčebnách (celkem 50 lidí)
2. reprezentativním souboru, do kterého je zahrnuto více než 4000 adolescentů ve věku mezi 11 a 18 lety (střední školy s maturitou, střední školy bez maturity, gymnázia)

Metodika výzkumu

Na základě zhodnocení dosavadních diagnostických nástrojů, překladů dostupných nástrojů a rešerše literatury byla vytvořena testová baterie (Tabulka 1) a ověřena v pilotním testování (50 respondentů). Finální dotazníková baterie obsahuje metody, které jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 1: Přehled zkoumaných konceptů

Směry ve stravování, BMI, jídelní zvyky rodiny

Závislost na jídle

Poruchy příjmu potravy

Bažení po jídle

Vztahová vazba

Předsudky spojené s váhou

Sebepřijetí

Impulzivita

 

Technické provedení výzkumu

Ostrý sběr dat bude probíhat formou face to face. Vyplňování testové baterie v jednotlivých třídách zabere jednu vyučovací hodinu (45 minut). Do výzkumné studie budou zahrnuti jedinci ze všech krajů České republiky. Pro zastoupení respondentů ze středního vzdělávání budou oslovena gymnázia, střední odborná učiliště a střední odborné školy s maturitou, celkem na základě stratifikačního výběru bude do výzkumné studie bylo zahrnuto 39 institucí poskytujících střední vzdělání, v rámci jedné školy se účastnilo průměrně 70–90 žáků.

Klinickou skupinu budeme testovat v léčebnách zaměřených na léčbu dětské a adolescentní obezity. Zajištění realizace testování face to face probíhala prostřednictvím poštovní, emailové a telefonické komunikace se vzdělávacími a léčebnými institucemi.

Metody získávání dat

Výzkum bude realizován prostřednictvím kvantitativní studie:

1. Administrace testové baterie probíhalo formou face to face: Testovaným souborem je reprezentativní soubor adolescentů (N=4000). Ostré testování probíhalo formou dotazníkového šetření, kde budou respondentům metodou face to face administrovány psychodiagnostické nástroje k vyplnění. Testování je reprezentativní z hlediska demografického rozložení, v každém kraji České republiky proběhne testování na jednom gymnáziu a na jedné střední odborné škole.
2. Face to face testová baterie: adolescentům s obezitou, kteří jsou z tohoto důvodu léčeni v lázních, bude administrována stejná dotazníková baterie (N=50). Sběr dat v klinickém vzorku bude probíhat od září 2019.

Metody zpracování dat

Získaná data budou převedena do elektronické podoby. Pro tento převod a následující čištění bude využit program Microsoft Office Excel 2016. Statistické úpravy a operace budou provedeny v programu STATISTICA 8.0, SPSS 18.0 PC a FACTOR. Bude ověřována reliabilita a dimenzionalita nástrojů. Dále budou použity testy pro zjištění rozdílu mezi skupinami (např. analýza rozptylu), korelace pro zjištění souvislosti mezi vybranými psychologickými koncepty (impulzivita, sebepřijetí) a závislostí na jídle. Výstupy ze statistických programů budou zpracovány formou grafů a tabulek. Významnými výstupy budou deskripce současné situace a explorace zkoumaných fenoménů.

Etika studie

V rámci výzkumu budou dodržovány etické standardy a zákonné normy určené pro práci s respondenty, spolupracujícími institucemi a nakládání s daty dle GDPR. Pro naplnění etických zásad budou ve výzkumu dodržovány následující kroky:

1. informování respondentů o účelu studie a o anonymitě studie;
2. informování vedení lázní a škol o cílech výzkumné studie a výsledcích projektu;
3. dotazníky budou zadávány proškoleným administrátorem;
4. účast ve studii bude vždy dobrovolná;
5. respondenti mohou kdykoli z výzkumu odstoupit;
6. respondenti budou informováni o výsledcích studie, které jim budou poskytnuty online formou dizertační práce;
7. se získanými daty bude vždy nakládáno v souladu s příslušnými zákonnými normami a dle etických pravidel;
8. data nebudou zpřístupněna třetím osobám;
9. bude dbáno na ochranu dat po jejich zpracování (skartace dotazníků);
10. během všech fází výzkumu budou dodržovány etické kodexy ČMPS a EFPS.

Očekávaný přínos studie

Výzkumný projekt přinese standardizaci nástrojů k diagnostice obtíží spojených se stravováním a sebepřijetím, u dospívající mládeže od 11 do 18 let. Standardizované psychodiagnostické metody budou moci sloužit jako vodítko odborníkům pracujícím s dospívajícími v široké psychologické praxi.

Vzhledem k rostoucí dostupnosti množství a druhů jídla a zároveň tlaku na vzhled a štíhlost je nutné pochopit potřeby dospívajících a přispět k prohloubení poznatků o této problematice. Naše zjištění by mohla pomoci k pochopení celkové komplexnosti vztahu k jídlu a k nahlédnutí do světa a psychiky dospívajících, kteří bojují se svým vztahem k jídlu.

Výzkum zároveň poskytne kompletní screening jídelního chování u zmiňované populace na celém území ČR. Náš výzkum na reprezentativním souboru českých dospívajících přinese kvalitní data a informace o způsobu stravování českých dospívajících, které budou moci v budoucnu posloužit také jako kvalitní data vedoucí například také k legislativním změnám.

Výstupy projektu