Adolescence is a crucial period of life during which eating attitudes, body image, self-esteem, and self-confidence are formed. The relationship with food can be understood as a continuum ranging from extreme restriction to extreme overeating, with each of us positioned somewhere along this spectrum. This psychodiagnostic method differs from traditional approaches to diagnosing eating disorders, which often focus on one or more specific diagnoses, such as anorexia nervosa or bulimia nervosa. Instead, the Eating Attitudes Questionnaire offers a comprehensive screening of the relationship with food.
As part of this screening, the first step focuses on measuring food restriction and pathological overeating, but it also includes an assessment of craving for food and the often-overlooked clinical significance, which is crucial for accurate diagnosis. This comprehensive evaluation and assessment of clinical significance are key to determining the clinical severity of eating-related behaviors and can be extremely useful in identifying the need for professional intervention. The result is a holistic view of one’s eating behaviour, allowing for a better understanding and addressing of individual needs.
The questionnaire provides information on four independent factors: overeating, food restriction, craving for food, and clinical significance. Overeating is characterized by consuming a larger amount of food than the individual desires, often involving unusual food combinations and a loss of control over eating behavior. Overeating is often preceded by a depressive mood dominated by feelings of sadness, loneliness, emptiness, or isolation. These feelings typically subside during overeating but tend to return after the binge, accompanied by overwhelming self-criticism and guilt. Overeating is a key element in the diagnosis of eating disorders such as binge eating disorder, bulimia nervosa, or food addiction. It can also serve as a coping strategy for managing not only negative but also positive emotions.
Food restriction is a typical symptom of a disrupted relationship with food. It involves intentionally limiting food intake or specific food components—either quantitatively or qualitatively—with the aim of regulating body weight or shaping body appearance. Food restriction is typical for diagnoses of, for example, anorexia nervosa.
Craving for food refers to an intense desire to consume specific foods or food types, which qualitatively differs from ordinary appetite. Craving can be triggered by emotional states such as stress, where an individual experiences food cravings as a means of self-soothing.
Clinical significance is used to distinguish between normal (“normally unhealthy”) eating behavior and pathological patterns that may indicate an eating disorder. It considers the broader context of eating behavior, including sociocultural, environmental, and personal factors. Clinical significance is a crucial variable in assessing whether certain eating habits are influenced by external pressures, such as thin–ideal culture, or if they stem from deeper psychological issues. It evaluates how eating behavior affects an individual’s daily life—whether eating patterns lead to social isolation, impact work or academic performance, cause problems within family and relationships, or have negative effects on mental health.
The presented questionnaire meets the methodological requirements for this type of diagnostic tool and was developed on a solid theoretical foundation. The method is divided into two parts: the first part contains 20 statements, and the second part contains 13 statements. The first part measures food craving and clinical significance. Adolescents select one of four response options for each statement (strongly agree, agree, strongly disagree, disagree). The second part focuses on overeating and food restriction, where adolescents choose one of five responses (never, several times a year, once or more per month, once or more per week, once or more per day) based on the frequency of their behavior. The time required to complete the questionnaire is approximately 15 minutes.
The method can be administered independently or as part of a test battery, either in group or individual settings. It can be used in counseling as well as in research projects focused on values. The scale was standardized on several thousand Czech adolescents. It is designed for boys and girls aged 11 to 19, for whom population norms have been created, allowing raw scores obtained in the four factors to be converted into percentiles.
Everything is packaged as a complete set in a plastic box and the complete diagnostic set includes:
- A Czech test manual with norms for Czech boys and girls,
- An English test manual,
- Scoring templates for the questionnaire in both Czech and English,
- 450 copies of the questionnaire in Czech and 50 copies in English.
Adolescence je zásadním obdobím života, ve kterém se formují stravovací postoje, vnímání vlastního těla, sebeúcta a sebevědomí. Vztah k jídlu může být chápán jako kontinuum, které se táhne od extrémní restrikce po extrémní přejídání, a každý z nás se nachází někde na tomto spektru. Tato psychodiagnostická metoda se liší od tradičních přístupů k diagnostice poruch příjmu potravy, které se často zaměřují na jednu či více konkrétních diagnóz, jako je například mentální anorexie nebo bulimie. Místo toho Dotazník vztahu k jídlu nabízí komplexní screening vztahu k jídlu. V rámci tohoto screeningu se v prvním kroku zaměřujeme na měření restrikce v jídle a patologického přejídání, ale zahrnujeme také posouzení úrovně bažení po jídle a často opomíjenou klinickou signifikanci, která je ale pro přesnou diagnostiku zásadní. Tato komplexní evaluace a posouzení klinické signifikance jsou klíčové pro posouzení klinické závažnosti projevů vztahu k jídlu a mohou být nesmírně užitečné při určování potřeby odborné intervence. Výsledkem je holistický pohled na stravovací chování dívky či chlapce, který umožňuje lépe pochopit a řešit jeho či její individuální potřeby.
Dotazník poskytuje informace o čtyřech nezávislých faktorech, kterými jsou přejídání, restrikce k jídlu, bažení po jídle a klinická signifikance. Přejídání je charakterizováno, tím že jedinec konzumuje větší množství jídla, než by chtěl, často se jedná o nezvyklou kombinaci potravin, a ztrácí kontrolu nad svým chováním. Přejídání předchází obvykle depresivní nálada, při níž převládají pocity smutku, osamělosti, prázdnoty nebo izolace. Tyto pocity obvykle mizí v průběhu přejídání, ale po skončení záchvatu se většinou vrací depresivní nálada se zdrcující sebekritikou a s pocity viny. Přejídání je klíčovým prvkem v diagnostice poruch příjmu potravy, jako jsou záchvatovité přejídání, mentální bulimie či závislost na jídle. Přejídání může zároveň sloužit jako copingová strategie ke zvládání emocí nejen negativních, ale i těch pozitivních. Restrikce v jídle je typickým příznakem narušeného vztahu k jídlu. Restrikce v jídle je chování, kdy jedinec úmyslně omezuje příjem potravy, nebo specifických složek potravy, tedy buď kvantitativně, nebo kvalitativně, s cílem regulovat svoji tělesnou hmotnost nebo tvarovat postavu. Bažení po jídle je pocit silné touhy konzumovat specifické jídlo nebo typ jídla, přičemž tato touha kvalitativně neodpovídá běžné chuti na jídlo. Příčinou bažení mohou být například emocionální stavy jako například stres, kdy jedinec zažívá bažení po jídle s cílem zklidnit se. Klinická signifikance se využívá k rozlišení mezi normálním („normálně nezdravým“) stravovacím chováním a patologickými vzorci, které mohou naznačovat poruchu příjmu potravy. Klinická signifikance zohledňuje širší kontext stravovacího chování, včetně sociokulturních, environmentálních a osobních faktorů. Jedná se o zásadní proměnnou při posuzování, zda jsou určité stravovací návyky způsobeny tlakem z vnějšku, jako je například kultura štíhlosti, nebo jsou součástí hlubší psychologické problematiky. Klinická signifikance hodnotí, jak stravovací chování ovlivňuje denní život jedince, zda stravovací vzorce vedou k sociální izolaci, ovlivňují pracovní nebo školní výkon, způsobují problémy v rodině a ve vztazích nebo mají negativní vliv na psychické zdraví.
Předkládaný dotazník splňuje metodologické požadavky, které jsou kladeny na tento typ diagnostických nástrojů, a samotná metoda vznikla na dostatečné teoretické základně. Metoda je rozdělená do dvou částí, přičemž první část obsahuje 20 tvrzení a druhá část 13 tvrzení. První část měří bažení po jídle a klinickou signifikanci. Adolescent u každého tvrzení vybírá jednu ze čtyř nabízených odpovědí (rozhodně souhlasím, souhlasím, rozhodně nesouhlasím a nesouhlasím). Druhá část se zaměřuje na přejídání a restrikci v jídle. Adolescent volí jednu z pěti odpovědí (nikdy, několikrát ročně, 1× až vícekrát měsíčně, 1× až vícekrát týdně, 1× až vícekrát denně) dle frekvence výskytu daného chování u něj. Doba potřebná pro vyplnění dotazníku je cca 15 minut. Metoda může být administrována samostatně nebo jako součást testové baterie, může být zadávána skupinově či individuálně a může být využita například v poradenství, ale i ve výzkumných projektech zaměřených na hodnoty. Škála byla standardizována na několika tisících českých adolescentů. Metodu lze využít u 11- až 19letých dívek a chlapců, pro které jsou vytvořeny populační normy umožňující převést hrubé skóry získané ve čtyřech faktorech na percentily. Kompletní diagnostický set obsahuje českou testovou příručku s normami pro české dívky a chlapce, anglickou testovou příručku, šablony pro vyhodnocení dotazníku v českém a anglickém jazyce, 450 kusů dotazníku v češtině a 50 kusů v angličtině. Vše je jako komplet zabaleno v plastovém boxu.
The method is marketable to experts and practitioners: https://www.vydavatelstvi.upol.cz/o-nas/edice/psychodiagnosticke-nastroje/.
There is a manual, a questionnaire, a template in English and Czech.
Application for the Food Relationship Questionnaire (FRQ)/ Žádost o metodu – Dotazník vztahu k jídlu (DVJ) :