Na základě našeho předchozího výzkumu, který se zabýval agresivitou, rizikovým chováním a impulzivitou u adolescentů ve věku 15-19 let, můžeme tvrdit, že u zmíněných osobnostních charakteristik pozorujeme statisticky významné rozdíly mezi adolescenty studující různé typy středních škol (gymnázium, střední škola s maturitou, střední škola bez maturity). Výsledky výzkumu konkrétně ukázaly, že nejvýše skórující skupinou u jednotlivých osobnostních proměnných jsou studenti středních škol bez maturity. Jako druhou nejvýše skórující skupinou byla označena skupina studentů středních škol s maturitou. U agresivity, impulzivity i rizikového chování dosahovali nejmenších hodnot studenti gymnázií, u kterých byl naměřen vždy nejvýznamnější rozdíl ve srovnání se studenty středních škol bez maturity (Komrska, 2019).
Jestliže z předchozího výzkumu víme, že na jednotlivých typech středních škol nalezneme studenty se signifikantně rozdílnými hodnotami osobnostních charakteristik, máme k dispozici podnět k výzkumu s otázkou, kdy k ve vzniku těchto významných rozdílů dochází. Dalším krokem k podrobnému zmapování tohoto jevu je otázka po příčinách vzniku těchto významných rozdílů. Zde se nabízí celá řada možných vysvětlení.
Jedním z předpokládaných příčin může být určitý systém rozřazování studentů na jednotlivé typy středních škol (dále jen SŠ) právě podle osobnostních charakteristik. To znamená, že na SŠ bez maturity nastupují studenti s nejvyšší hodnotou agresivity a na gymnázia (dále jen G) nastupují studenti s nejnižší hodnotou agresivity. Tento předpoklad počítá s tím, že adolescenti mají již na základní škole danou hladinu osobnostní proměnné jako součást jejich osobnosti, která se významně nemění a na základě které volí preference pro nástup na daný typ SŠ či G. Další možností je pak dopad socioekonomického statusu rodiny, který je na základě výzkumů ze školního prostředí označován jako velice významný činitel v rámci vzdělání jedinců. Třetí hlavní hypotézou může být významná změna hladiny osobnostních charakteristik po nástupu na jednotlivé typy středních škol. Studenti s různými osobnostními proměnnými by se tedy dle preferencí rozřadili na jednotlivé typy středních škol, kde by u nich došlo na základě školního klimatu, charakteru studia či vývoje osobnosti k významné změně osobnostních proměnných.
Pro náš aktuální výzkum je však stěžejní zachycení možných změn v osobnostních charakteristikách u žáků základních škol, kteří přecházejí na školu střdoškolského stupně vzdělávání.
Cíle výzkumného projektu
Základním cílem je sledování případných souvislostí mezi jednotlivými osobnostními charakteristikami. Stěžejním cílem výzkumu je pak zachycení statisticky významných rozdílů v osobnostních charakteristikách před a po nástupu na střední školy. Třetí cíl kombinuje zachycení předešlých změn spolu s pozorováním rozdílů mezi studenty různých typů středních škol.
Základní a výběrový soubor
Základním souborem jsou žáci devátých tříd základních škol z města Písek. Výzkumný soubor budou tvořit žáci devátých tříd z píseckých základních škol ve věku 14 až 15 let, kteří budou sledováni dále po přechodu na jednotlivé typy středních škol (15-17 let). Soubor bude obsahovat zhruba 300 respondentů.
Metodika výzkumu
Data pro výzkum budou získávána pomocí dvou hlavních metod zaměřených na agresivitu. První z nich je BPAQ- Aggresion Questionnaire (Buss, Perry, 1992; Dolejš, Skopal, 2013). Druhou pak SADSS- Škála agresivity Dolejš, Suchá, Skopal (Dolejš, Suchá, Skopal, 2014). Obě metody budou zahrnuty v jedné obsáhle baterii s dalšími nástroji, které v rámci výzkumného projektu přinesou data od respondentů v průběhu jednoho roka, během kterého budou testováni celkem třikrát.
Technické provedení výzkumu
Jedná se o longitudinální kvantitativní diferenciační výzkum. Respondenti budou do výzkumného souboru vybráni záměrným výběrem. Ve výběru budou všechny písecké základní a střední školy a dále střední školy, které budou často v dotazníkové baterii uváděny jako navazující u žáků základních škol. U méně zmiňovaných dojde při opakovaném sběru dat ke kontaktování e-mailovou adresou. Město Písek bylo vybráno z důvodu centralizace velkého počtu základních i středních škol do středu města. Zároveň město nabízí širokou nabídku studijních středoškolských oborů. Je zde tedy menší pravděpodobnost, že se dotazovaní žáci základních škol rozprostřou do vzdálenějších měst. Většina z nich půjde na písecké střední školy, kde dojde k opakovanému sběru dat.
Výběrovou metodou bude dotazníkové šetření. Sběr dat proběhne celkem třikrát, přičemž budou žáci vyplňovat pokaždé stejnou testovou baterii diagnostických nástrojů. Dvakrát na ZŠ (zda nedochází k významné změně již na ZŠ) a jednou na SŠ pro zachycení vývoje osobnostních charakteristik v čase.
Etika studie
Respondenti před vyplněním testové baterie odevzdají ne/potvrzený souhlas od zákonného zástupce. Dotazování je anonymní a výsledky budou použity výhradně k výzkumnému záměru. Párování jednotlivých dotazníků studentů bude pomocí šestimístných kódů (první písmeno jména studenta, matky, měsíc narození studenta, matky).
Očekávaný přínos studie
Závěry předchozího výzkumu ukázaly, že mezi studenty jednotlivých středních škol jsou významné rozdíly v osobnostních proměnných. Výsledky našeho aktuálního výzkumu mohou ukázat, jakým způsobem k tomu dochází. Závěry ze studie mohou poskytnout jednotlivým typům středních škol osobnostní obraz jejich zájemců o studijní obory i jejich aktuálních studentů. Zjištění mohou pomoci i samotným zájemcům v rozhodování, který typ střední školy je pro ně vhodný. Obecně pak mohou výsledky poukázat také na variantu, že klima různých typů středních škol mohou zásadně ovlivnit některé osobnostní charakteristiky jejich studentů, čímž mohou dát podnět k cílenému zaměření některých primárně preventivních aktivit v rámci vzdělávání.