Tělesného sebepojetí, body image a vztah k vlastnímu tělu jsou důležitými tématy pro období adolescence, především pro adolescentní dívky. V tomto výzkumném šetření chceme zmapovat dané fenomény u českých dospělých žen a následně je porovnat s výsledky výzkumu obdobné problematiky u českých adolescentních dívek.

Mnoho žen se potýká s kritikou, negativními či zdánlivě „dobře míněnými“ radami či komentáři na jejich tělesný vzhled a postavu. Poznámky či negativní hodnocení tělesného vzhledu mají negativní vliv na psychické zdraví (Fialová, 2001), a to jak v adolescenci, tak v dospělosti.

Metaanalýzu studií zabývající se souvislostí mezi váhovým stigmatem, fyziologickým stavem a psychologickými zdravotními výsledky u dospělých s nadváhou nebo obezitou, uskutečnili Wu, Berry (2017). Z výsledků 33 zařazených studií vyplývá, že váhová stigmatizace je spojena s nepříznivými fyziologickými a psychologickými výsledky.

Obezitou je označována chronická nemoc charakterizovaná nadbytkem tělesného tuku, kdy hodnota BMI (body mass index) je vyšší než 30.V České republice trpí obezitou 27 % obyvatel, a to 25 % žen a 29 % mužů (World Obesity Federation, 2019). Moderní společnost přijala negativní přesvědčení, že obézní jedinci jsou líní, nezodpovědní a postrádají sebekázeň, přestože v rozvoji obezity hrají roli i genetické, socioekonomické a environmentální faktory. Tyto negativní postoje k obézním jedincům vytvořily negativní váhové stigma, které vede k předsudkům a diskriminaci (Fulton, Srinivasan, 2021).

Stigma na váze je stále větším problémem, za poslední desetiletí se jeho výskyt zvýšil o dvě třetiny. Současný společenský názor je, že označení jednotlivce jako „obézního“ ho bude motivovat ke snížení hmotnosti. Výzkumy naopak prokázaly, že váhové stigma vede u této populace k nepříznivým fyzickým a psychickým zdravotním následkům (Fulton, Srinivasan, 2021).

Cíle výzkumného projektu

Výzkumné cíle jsou převážně deskriptivního charakteru. Hlavním výzkumným cílem je popsat a zjistit, jak a jestli ženy usuzují osobnostní charakteristiky na základě tělesného vzhledu, a jak se vnímání vlastního tělesného vzhledu odráží v posuzování tělesného vzhledu ostatních žen, tedy jaké jsou na základě toho jejich postoje k tloušťce obecně. Mezi dílčí cíle výzkumu patří zjistit spokojenost českých žen s vlastním tělem a jejich tělesné sebehodnocení, dále popsat zkušenosti českých žen s váhovou stigmatizací a zmapovat základní informace o stravovacích návycích a vztahu k jídlu u českých dospělých žen.

Výzkumné otázky

1. Jaké jsou postoje k obezitě u českých dospělých žen?

2. Ovlivňuje tělesný vzhled člověka, jak hodnotí české ženy jeho osobnostní vlastnosti?

3. Zažívají české ženy kritiku ze svého blízkého okolí na svůj tělesný vzhled?

4. Jsou české ženy spokojené se svojí postavou?

Základní a výběrový soubor

Zkoumanou populaci bude tvořit reprezentativní výběr populace českých dospělých žen starších 18 let, žijících a narozených v České republice. Metoda výběru respondentek bude především formou samovýběru, pro zajištění reprezentativnosti v případě potřeby zvolíme i kvótní výběr.

Metodika výzkumu

Pro zjištění postojů českých dospělých žen k obezitě použijeme Dotazník postojů k tloušťce AFA (Crandall, 1994; Pipová, Kostková, Dolejš, 2019). Dále nás zajímají zkušenosti českých žen s váhovou stigmatizací, na které se budeme dotazovat pomocí dotazníku Zkušenosti s weight stigmatizací SSI-Bb (Vartanian,2015; Pipová 2021).

V souvislosti s tím chceme i zjistit, jak jsou české dospělé ženy spokojené s vlastním tělem, jaké je jejich tělesné sebepojetí a jak své tělo hodnotí. Nesmíme opomenout podchytit i informace o jejich vztahu k jídlu a stravovacích návycích. Pro zhodnocení jsme zvolili vybrané otázky Dotazníku stravování a pohybových aktivit (Pipová, Dolejš, Suchá, 2019), Yalskou škálu závislost na jídle mYFAS 2.0. (Schulte, Gearhardt,2017; Pipová, Dolejš, Suchá, 2019), Dotazník sebepojetí 18 DOS-18 (Dolejš, M., Dostál, D., Oberiegnerů, R., Orel, M., 2021) a Basic Olomouc Body Rating BOBR (Šrámková, Cakirpaloglu, 2015). Pro posouzení LOC jsme zvolili Škálu místa kontroly Zemanová a Dolejš SMKZD (Zemanová, Dolejš, 2016).

Technické provedení výzkumu

Sběr dat bude probíhat online formou pomocí online dotazníkové baterie. Délka fáze sběru dat bude 5-6 měsíců. Pro dostatečné naplnění kapacity respondentek využijeme různých forem online propagace, především na sociálních sítích. Data se budou následně připravovat pro analýzu. Pro zpracování dat použijeme programy Microsoft Excel, Statistica 13.

Etika studie

Výzkum se bude řídit etickými zásadami dle kodexu EFPA (2005). Respondentky budou v úvodu informovány o účelu studie, dále vyplní informovaný souhlas s účastí na výzkumu. Data budou anonymizována, budeme dbát na ochranu dat. Samozřejmostí je princip dobrovolnosti a možnost kdykoliv z výzkumu odstoupit. V případě zájmu mohou respondentky uvést svůj kontaktní email, na který jim po dokončení výzkumu zašleme odborné výstupy.

Očekávaný přínos studie

Očekávaným přínosem studie je poskytnutí aktuálních informací o problematice postojů k obezitě, zkušeností s váhovým stigmatem a obecně o vztahu českých žen k vlastnímu tělu. Klademe si za cíl také zvýšit veřejné i odborné povědomí o problematice váhového stigmatu a poukázat na důležitost rozvoje strategií hodnocení a prevence váhového stigmatu. Studie rovněž poskytne výsledky týkající se srovnání zkoumaných fenoménů u adolescentních dívek a dospělých žen, podchycení podobností a odlišností.

Výstupy projektu

Ze získaných dat vzniknou odborné výstupy ve formě odborných článků, konferenčních prezentací, diplomové práce a dalších formátů.