Personality Characteristics Laboratory

Research Outputs

Category: risk behavior

Personality Characteristics Laboratory > risk behavior

Užívání internetu, sociálních sítí a digitálních her u adolescentů: Teoretická východiska, diagnostika a strategie intervence

Užívání internetu nabízí řadu výhod a benefitů, jakými jsou například online komunikace,  nakupování, okamžitý přístup k informacím, různým platformám a aplikacím. Internet rovněž  poskytuje zábavu a odpočinek a zprostředkovává možnost navázat nové vztahy či propojit se  s různými zájmovými komunitami. Je tak nedílnou součástí našeho života a jeho oblíbenost  a možnosti využití stále rostou.
Rozvoj internetu s sebou nese jak mnoho pozitiv, která můžeme denně čerpat, tak současně  také narůstají důkazy týkající se jeho nezdravého užívání, a tedy jeho škodlivého a závislost ního potenciálu pro některé jedince. Užívání internetu s sebou přináší rizika, která mohou  být díky rozvoji rafinovanější, a tím i škodlivější, a to zejména pro jedince, kteří jsou vůči této  oblasti zranitelní. Termín závislost na internetu vstoupil do medicínského slovníku v polovině 90. let 20. století a od této doby roste počet vědeckých prací zabývajících se nadměrným a závislostním užíváním internetu jako takového i jeho dílčích oblastí (Kuss & Pontes, 2019). Některé výsledky ze zahraničních výzkumných studií naznačují relativně nízkou míru prevalence závislosti na internetu, tudíž někteří odborníci stále pochybují o platnosti a užitečnosti konceptu závislosti na internetu jako klinického fenoménu. Zároveň je třeba uvést, že jiné důkazy naopak naznačují, že je potřebný další výzkum, který by umožnil lepší pochopení této složité problematiky a vyřešil řadu nesrovnalostí uvedených v literatuře. Tato monografie si klade za cíl na základě nejnovějších poznatků poskytnout teoretické ukotvení, definovat základní pojmy, informovat o hlavních charakteristikách jednotlivých fenoménů a představit  psychodiagnostické metody pro screeningové zhodnocení této problematiky.

Rizikové chování u adolescentů a impulzivita jako prediktor tohoto chování

Rizikové chování u adolescentů a impulzivita jako prediktor tohoto chování

While working with the individual we need to know particularities of the age of that person. The key period of the development of person is maturing, which we divide to early adolescents (11 to15 years old, 2nd part of elementary school) and late adolescence (approximately 16 to 22 years old, high school). During that era many comprehensive changes are happening in many different areas of individual´s life. Adolescent can be characterised by personal traits, one of those important traits is impulsivity. Impulsivity is part of risk behaviour, which includes many activities linked to negative impacts for adolescent, his/her surroundings and the society. This book contains theory about psychological phenomenon – adolescence, risk and impulsivity. Presented research includes more than 2000 pupils at the age of 11 to 16 years. The schools of those pupils were randomly chosen from Zlinsky a Moravskoslezsky region. The results were compared with two nationwide researches. Chosen psychological phenomenon were examined with diagnostic tools Škála impulsivity Dolejš a Skopal (SIDS) and Výskyt rizikového chování u adolescent (VRCHA). These tools have high validity, reliability and mutual connection. We gained valid information from two regions, those results show current situation in that area. The results about impulsivity and risk behaviour bring many practical recommendations for school prevention officers, special pedagogues and other experts.

Risk behaviour of adolescents and impulsivity as a predictor of risk behaviour

Při práci s jedincem je potřeba vždy znát specifika věku, ve kterém se tento jedinec právě nachází. Klíčovým obdobím ve vývoji člověka je dospívání, dělené na ranou (11-15 let; druhý stupeň základního vzdělání) a pozdní adolescenci (zhruba 16-22 let; středoškolské vzdělání). Dochází tu k řadě komplexních změn na všech úrovních. Kniha přináší teoretické ukotvení několika psychologických fenoménů – adolescence, rizikovosti a impulzivity. Prezentovaný výzkum zahrnuje více než dva tisíce žáků a žákyň ve věku 11-16 let z náhodně vybraných škol na území Zlínského a Moravskoslezského kraje, kteří jsou porovnáváni se dvěma celonárodními výzkumnými projekty. Sledované psychologické fenomény byly zjišťovány diagnostickými nástroji Škála impulzivity Dolejš a Skopal (SIDS) a Výskyt rizikového chování u adolescentů (VRCHA), které opakovaně prokázaly svoji validitu, reliabilitu a vzájemnou spojitost. Byly získány validní informace na úrovni dvou krajů, které ukazují současný stav v dané oblasti. Z prezentovaných výstupů ve vybraných parametrech impulzivity a rizikového chování vyplývá řada praktických doporučení pro školní metodiky prevence, speciální pedagogy a další odborníky pracující s adolescenty.

Efektivní včasná diagnostika rizikového chování u adolescentů / Effective early diagnostics of risky behavior in adolescents

Efektivní včasná diagnostika rizikového chování u adolescentů / Effective early diagnostics of risky behavior in adolescents

Dolejš, M. (2020). Efektivní včasná diagnostika rizikového chování u adolescentů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci
Odkaz pro nákup monografie/Link for purchase of monographs: https://www.vydavatelstviupol.cz/cz/978-80-244-2642-6
Souhrn monografie ke stažení pod tlačítkem DOWNLOAD
A summary of the monograph can be downloaded by the DOWNLOAD button

Bc.- Vztah agresivity s impulzivitou a s rizikovým chováním u studentů různých typů středních škol v ČR

Bc.- Vztah agresivity s impulzivitou a s rizikovým chováním u studentů různých typů středních škol v ČR

Author: Štěpán Komrska
Supervisor: Jaroslava Suchá

Práce je zaměřena na zhodnocení rozdílů mezi studenty jednotlivých typů středních škol (střední škola s maturitou, střední škola bez maturity, gymnázium). Studenti jsou v rámci výzkumu srovnáváni ve třech proměnných (agresivita, impulzivita, rizikové chování). Pro zhodnocení agresivity byl použit Dotazník agresivity Busse a Perryho, pro impulzivitu Škála impulzivity Dolejš, Skopal a pro rizikové chování Výskyt rizikového chování u adolescentů. Zaměřili jsme se na adolescenty ve věku 15–19 let a náš výběrový soubor tvořilo 2 522 respondentů. Hlavním zjištěním práce je naměřený výrazný rozdíl mezi studenty jednotlivých středních škol v agresivitě na hladině významnosti α = 0,05. Dále jsme pozorovali významný rozdíl mezi studenty středních škol bez maturity a gymnázií v rizikovém chování. Z hlediska pohlaví se nám podařilo potvrdit předpoklad statisticky vyššího průměrného skórování chlapců, oproti dívkám pouze v agresivitě. V rámci dílčích faktorů agresivity byly naměřeny významné rozdíly mezi všemi typy středních škol u fyzické agresivity. Zjištění mohou přispět k efektivitě práce se studenty různých typů středních škol a k předpovídání jejich chování v období adolescence ve školním prostředí.

The relationship between aggressivness, impulsivity and risk behaviour of students from different types of secondary schools in the Czech Republic

The thesis is focused on evaluation of different types of secondary schools (secondary school with school leaving exam, secondary school without school leaving exam, grammar school). Within the research, the students are compared in three variables (aggression, impulsivity, risk behaviour). To assess aggression, Buss-Perry Aggression Questionnaire was used, for assessing impulsivity Dolejš-Skopal Impulsivity Scale and The Scale of Risk Behavior in Adolescents for risk behaviour occurrence. We were focused on adolescents aged 15–19, and our sample comprised 2 522 respondents. The main finding of the thesis is a significant difference between students of particular secondary schools in aggression at the significance value α = 0,05. Furthermore, we observed a significant difference in risky behaviour between students of secondary schools without school leaving exam and grammar school students. From the gender point of view, we managed to confirm the assumption of statistically higher average score of boys compared to girls only in aggression. Significant differences between all types of secondary schools in physical aggression were measured within the subfactors of aggression. These findings can contribute to the effectiveness of the work with students of different secondary school types and to predicting their adolescence behaviour in the school environment.