Personality Characteristics Laboratory

Research Outputs

Category: adolescenti

Personality Characteristics Laboratory > adolescenti

Užívání internetu, sociálních sítí a digitálních her u adolescentů: Teoretická východiska, diagnostika a strategie intervence

Užívání internetu nabízí řadu výhod a benefitů, jakými jsou například online komunikace,  nakupování, okamžitý přístup k informacím, různým platformám a aplikacím. Internet rovněž  poskytuje zábavu a odpočinek a zprostředkovává možnost navázat nové vztahy či propojit se  s různými zájmovými komunitami. Je tak nedílnou součástí našeho života a jeho oblíbenost  a možnosti využití stále rostou.
Rozvoj internetu s sebou nese jak mnoho pozitiv, která můžeme denně čerpat, tak současně  také narůstají důkazy týkající se jeho nezdravého užívání, a tedy jeho škodlivého a závislost ního potenciálu pro některé jedince. Užívání internetu s sebou přináší rizika, která mohou  být díky rozvoji rafinovanější, a tím i škodlivější, a to zejména pro jedince, kteří jsou vůči této  oblasti zranitelní. Termín závislost na internetu vstoupil do medicínského slovníku v polovině 90. let 20. století a od této doby roste počet vědeckých prací zabývajících se nadměrným a závislostním užíváním internetu jako takového i jeho dílčích oblastí (Kuss & Pontes, 2019). Některé výsledky ze zahraničních výzkumných studií naznačují relativně nízkou míru prevalence závislosti na internetu, tudíž někteří odborníci stále pochybují o platnosti a užitečnosti konceptu závislosti na internetu jako klinického fenoménu. Zároveň je třeba uvést, že jiné důkazy naopak naznačují, že je potřebný další výzkum, který by umožnil lepší pochopení této složité problematiky a vyřešil řadu nesrovnalostí uvedených v literatuře. Tato monografie si klade za cíl na základě nejnovějších poznatků poskytnout teoretické ukotvení, definovat základní pojmy, informovat o hlavních charakteristikách jednotlivých fenoménů a představit  psychodiagnostické metody pro screeningové zhodnocení této problematiky.

HODNOTY českých a slovenských adolescentov pod vplyvom kyberpriestoru

The monograph describes human values and value systems that are under the pressure of cyberspace, which influences their development and shape. In adolescence, values gradually mature and begin to become part of the adolescent’s self. Today’s generation of adolescents is firmly embedded in cyberspace and it is part of their lives. In the society of Czech and Slovak girls and boys, there is only a tiny percentage of those who do not have a social networking account or access to the Internet from home.

Imaging devices in the form of smartphones and laptops often provide adolescents with a 24-hour connection to the global network. Some adolescents use social networks or play digital games for several hours a day, and for some it is their only daily leisure activity. The research project and its results presented in this monograph are the first glimmer of research on the influence of social networking, digital games and the Internet on values and their structure. Adolescents who were identified as having lower scores on autonomous, spiritual, and social value factors spend more time on the Internet and are more likely to share videos with inappropriate content. These boys and girls are characterized by a reduced concern for the well-being of others and are less interested in social customs.

The objective results can be used as a basis for defining and planning quality prevention programs, as well as for establishing rules for safe movement in cyberspace.

Test of Impulsivity in Adolescence

Test of Impulsivity in Adolescence

Adolescence is a very important developmental stage between
childhood and adulthood. It brings numerous changes, as well
as new impulses and experiences (Pfeifer & Allen, 2019). The
influence of parental figures is gradually replaced with the in–
fluence of peers. Their influence can be positive – for instance,
mutual motivation towards the achievement of good study re–
sults. In adolescence, however, teens are prone to various neg–
ative impulses such as risky behaviour, frequently encouraged
by negative peer pressure (McCoy et al., 2019). This period is
also related to greater susceptibility to problematic behaviour,
which is frequently also associated with a greater rate of im–
pulsivity (D’Acremont & Linden, 2005; Leshem & King, 2020).
There are a number of scholars looking into the phenomenon
of impulsivity and its antecedents and consequences from
various perspectives (Cross et al., 2011; Marvin et al., 2020).
Eysenck and Eysenck (1985) define impulsivity as a constitu–
ent of tendencies supporting the seeking of spontaneous and
thoughtless exciting experiences. It also seems that in some
cases it may be a constituent of psychoticism. According to
Cloninger et al. (1993), impulsivity is a super-factor in search–
ing for the novel (new excitement, experiences, acts) which
is not restricted by rules or limitations. Webster and Jackson
(1997) argue that impulsivity is normally distributed in the
population and individuals manifest a certain degree of it.
Individuals with a high rate of impulsivity tend to prefer small
immediate benefits to larger but delayed ones, and they are not
able to save their reward for later (Kalina et al., 2015).
A common feature in individual definitions of impulsivity is the
idea that impulsivity is a personality trait included in various
personality theories that may be summed up as a propensity
to act without thinking (Dolejš & Skopal, 2016). Impulsive indi–
viduals tend to conduct various activities that are not planned
or premeditated and at the same time are risky either for the
individual himself/herself or for others.
Impulsivity is also a contributory factor to certain mental dis–
eases. In DSM-5 and ICD-11 (APA, 2013), impulsivity is listed as
a separate category of control disorders that includes disorders
such as kleptomania, pyromania, addiction to playing games,
and gambling. Apart from this taxonomy, a link has been found
between impulsivity and a propensity for risky behaviour or a
tendency to indulge in risky activities such as the abuse of ad–
dictive substances and vandalism (Dolejš & Orel, 2017).

RISK BEHAVIOR AND IMPULSIVITY OF ADOLESCENTS AGED 10 TO 15. AGE AND GENDER SPECIFICS

RISK BEHAVIOR AND IMPULSIVITY OF ADOLESCENTS AGED 10 TO 15. AGE AND GENDER SPECIFICS

Abstrakt: V príspevku sa zameriavame na prezentovanie vekových a medzipohlavných rozdielov v rizikovom správaní
a impulzivite. Základným teoretickým východiskom bola pre nás práca Jessora a jeho zistenia o syndróme rizikového
správania v dospievaní. Vo výskume sme použili metódy VRSA (Výskyt rizikového správania adolescentov; Dolejš, Skopal,
2015) a SIDS (Škála impulzivity Dolejš, Skopal; Dolejš, Skopal, 2016). Výskumný súbor pozostával z 2230 dospievajúcich
vo veku 10 až 15 rokov (Mvek = 12.51; SDvek = 1.48) zastupujúcich všetky regióny Slovenska. Predpokladali sme, že vek
a pohlavie budú faktory, ktoré majú vzťah k produkcii rizikového správania a impulzivite. Overovanie štatistických hypotéz
preukázalo tieto rozdiely.
Kľúčové slová: rizikové správanie, vekové rozdiely, genderové rozdiely, adolescencia, impulzivita

Abstract: In this paper, we focus on the presenting of the age and gender differences in the risk behavior and the impulsivity.
The theoretical basis for us was the work of Jessor and his findings about the risk behavior syndrome in adolescence. In the
research, we used the methods VRSA (in English: Occurrence of risky behavior of adolescents; Dolejš, Skopal, 2015) and
SIDS (in English: Impulsivity scale Dolejš, Skopal; Dolejš, Skopal, 2016). The research group consisted of 2230 adolescents
aged 10 to 15 years (Mage = 12.51; SDage = 1.48) represented all regions of Slovakia. We assumed that age and gender would
be related to the production of risk behavior and impulsivity. Verification of the statistical hypotheses confirmed these
differences.
Keywords: risk behavior, age differences, gender differences, adolescence, impulsivity.

Rizikové chování u adolescentů a impulzivita jako prediktor tohoto chování

Rizikové chování u adolescentů a impulzivita jako prediktor tohoto chování

While working with the individual we need to know particularities of the age of that person. The key period of the development of person is maturing, which we divide to early adolescents (11 to15 years old, 2nd part of elementary school) and late adolescence (approximately 16 to 22 years old, high school). During that era many comprehensive changes are happening in many different areas of individual´s life. Adolescent can be characterised by personal traits, one of those important traits is impulsivity. Impulsivity is part of risk behaviour, which includes many activities linked to negative impacts for adolescent, his/her surroundings and the society. This book contains theory about psychological phenomenon – adolescence, risk and impulsivity. Presented research includes more than 2000 pupils at the age of 11 to 16 years. The schools of those pupils were randomly chosen from Zlinsky a Moravskoslezsky region. The results were compared with two nationwide researches. Chosen psychological phenomenon were examined with diagnostic tools Škála impulsivity Dolejš a Skopal (SIDS) and Výskyt rizikového chování u adolescent (VRCHA). These tools have high validity, reliability and mutual connection. We gained valid information from two regions, those results show current situation in that area. The results about impulsivity and risk behaviour bring many practical recommendations for school prevention officers, special pedagogues and other experts.

Risk behaviour of adolescents and impulsivity as a predictor of risk behaviour

Při práci s jedincem je potřeba vždy znát specifika věku, ve kterém se tento jedinec právě nachází. Klíčovým obdobím ve vývoji člověka je dospívání, dělené na ranou (11-15 let; druhý stupeň základního vzdělání) a pozdní adolescenci (zhruba 16-22 let; středoškolské vzdělání). Dochází tu k řadě komplexních změn na všech úrovních. Kniha přináší teoretické ukotvení několika psychologických fenoménů – adolescence, rizikovosti a impulzivity. Prezentovaný výzkum zahrnuje více než dva tisíce žáků a žákyň ve věku 11-16 let z náhodně vybraných škol na území Zlínského a Moravskoslezského kraje, kteří jsou porovnáváni se dvěma celonárodními výzkumnými projekty. Sledované psychologické fenomény byly zjišťovány diagnostickými nástroji Škála impulzivity Dolejš a Skopal (SIDS) a Výskyt rizikového chování u adolescentů (VRCHA), které opakovaně prokázaly svoji validitu, reliabilitu a vzájemnou spojitost. Byly získány validní informace na úrovni dvou krajů, které ukazují současný stav v dané oblasti. Z prezentovaných výstupů ve vybraných parametrech impulzivity a rizikového chování vyplývá řada praktických doporučení pro školní metodiky prevence, speciální pedagogy a další odborníky pracující s adolescenty.